Český strakatý pes
Jedná se o středně velké společenské plemeno bez extrémních anatomických znaků, nekomplikované povahy. Uplatňuje se jako vynikající společenský pes vhodný do bytu i na zahradu.
Charakteristiku povahy lze, stejně jako u jiných psů, odvodit z původního využití plemene. Jako laboratorní psi nesměli strakáči projevovat agresivitu vůči lidem a museli se dobře snášet ve smečce. Strakáč se snadno podřizuje a obvykle sám nevyvolává konflikty s lidmi nebo jinými psy. Je-li na to od mládí zvyklý, skamarádí se ochotně i s jinými zvířaty, například i s morčaty, králíky, kočkami nebo papoušky. Výborně hlídá, spolehlivě ohlásí štěkotem každého vetřelce, ale neublíží. Není přehnaně uštěkaný a dá si snadno vysvětlit, kdy smí a kdy nesmí štěkat. Povahově je velice tvárný, jeho výchova není náročná. Zvykne si bez problémů na jakékoliv prostředí, od lesní samoty po centrum velkoměsta. Dobře se začlení do veliké rodiny, ale přilne i k osamělému člověku.
Toto plemeno se může úspěšně uplatnit i v některých druzích kynologického sportu. Základní výcvik zvládne bez problémů, mezi strakáči najdete jedince, kteří mají složeno i několik zkoušek z výkonu. Díky své přátelské a otevřené povaze nachází strakáč využití i při canisterapii. Český strakatý pes má ovšem nejraději takovou činnost, při které může uplatnit svou mrštnost a vytrvalost. Ideálním sportem a současně zábavou je pro strakáče i jeho majitele agility.
Bína
